Když se řekne Lobbista, vybaví se divákovi českého televizního zpravodajství morálně pokleslý korupčník, který uplácí politika či úředníka aby získal osobní prospěch. Přitom lobby je – a měla by tak být i vnímána – seriózní profese.

Zloděj, korupčník, bezskrupulózní zločinec. Tak jsou českými médii vykreslování lobbisté. Nebo přesněji a lépe; hovoří-li česká média o zločincích tohoto typu, používají pro ně pojem lobbisté.  Lobbisté jsou podle zdejších novinářů podvodníci, morálně pokleslí lidé, kteří pomocí úplatků ovlivňují chování politiků, veřejných úředníků a dalších lidí.

Je otázkou, nakolik je zkratka nepříliš erudovaných novinářů odrazem skutečnosti a nakolik tuto skutečnost sama vytváří. Jedná se, ale o zkratku velmi zjednodušují a v zásadě také velmi nebezpečnou. Skutečnost je někde jinde. Lobbista není zločinec, a uplácí-li někdo politika s cílem získat prospěch pro sebe a své podnikání, není v pravém slova smyslu lobbistou. Dovolte mi zde ve stručnosti popsat, co je skutečným cílem lobby, a jak by měla fungovat.

Jedna a druhá

Především je třeba říct, že existují dva druhy lobby, a sice účelová a profesionální. Účelovým lobbistou se stáváte, když budete u člověka nadaného možností rozhodovat prosazovat takové rozhodnutí, které vám vyhovuje. Účelovým lobbistou je klučina, který přijde poprosit maminku svého kamaráda, aby dotyčného pustila ven si hrát. Je to občan, který navštíví svého poslance v jeho regionální kanceláři, aby vyjádřil svůj názor a sdělil mu, jak by měl hlasovat (ruku na srdce, kdy jste to naposledy udělali vy?) Účelový lobbista přestává být lobbistou v okamžiku, kdy se naplní to, zač lobboval. Více nebo méně často se jím stává každý z nás. Je to přirozené chování a standardní role.

Profesionální lobbista je člověk, který je placen za to, aby rozhodujícím lidem přinášel odborné argumenty a podklady pocházející od zájmových skupin, které zastupuje.  Lobbista má za úkol prosadit názor svého chlebodárce u decizní sféry, ale v žádném případě ne pomocí úplatků, zavazování si mocných, nebo dokonce vyhrožování jím. Profesionální lobbista má dodávat argumenty, upozorňovat na rizika spojená s rozhodnutím, které nevyhovuje jeho směřování, přinášet podklady, dodávat informace atd.

Profesionální lobbista může být, a obvykle také je, svázán s konkrétní zájmovou skupinou.  Je v ní odborníkem a rozumí jí. Velmi často je reprezentantem zájmové odborné organizace. Trustu, think tanku, nebo sdružení, které ho zaštiťuje. Známá je např. farmaceutická lobby, stavební lobby, lobby živnostníků a drobných podnikatelů. Velice mocná je ekologická lobby. Lobbisty mají samozřejmě profesní a odborové organizace. A dlouhá řada dalších. Nicméně lobbista může být také nezávislým profesionálem – freelancerem, chcete-li nájemným žoldákem, který podporuje toho, kdo jej zaplatil. Pokud se tak děje v rovině argumentů a profesních kontaktů, není ani na tom nic špatného, nebo morálně pochybného.

 

Užitečná lobby

Politiku a strategické rozhodování bez lobby a bez lobbistů si lze jen velmi stěží představit. Lobby je prospěšná, je užitečná. Ale je důležité, aby byla transparentní. Mnoho zemí lobby reguluje. Lobbisté, kteří chtějí mít přístup ke klíčovým osobám, musí být registrováni, jejich schůzky jsou evidovány. Lobby ale nemusí fungovat jen ve skrytu; prezentuje se jako řada vlivových a nátlakových organizací. Jsou-li to organizace transparentní, mají smysl a jsou užitečné, protože jasně a standardně ventilují názory těch, kteří je podporují. Regulace lobby má svůj smysl, na druhé straně ale, pokud se přežene, produkuje šedou sféru, ve které existují vedle lobbistů oficiálních také ti neoficiální. Na druhou stranu není-li regulována vůbec nijak, produkuje stav, kdy jsou za lobbisty považováni přesně ti, kteří jsou za ně označováni českými médii. Reálně je tak vše otázkou vývoje a hledání kompromisu. V každém případě však platí, že lobbovat není ostuda.

 

Pozn. Tento článek byl součástí předchozí generace tohoto serveru a o redesignu byl odstraněn. Vzhledem k jeho použití jako zdroje v knize Public relations, fundraising a lobbing pro neziskové organizace autorů O. Medíkové a M. Šedivého jsem se rozhodl jej sem vrátit.